ITIS wool | Merino vlna a termoregulace. Jak je možné, že to hřeje?
Patrně jsme všichni slyšeli o termoregulačních schopnostech merino vlny. Jak je ale možné, že to hřeje? Odpověď naleznete v následujícím článku.
1178
single,single-post,postid-1178,single-format-standard,ajax_fade,page_not_loaded,smooth_scroll,

Jak to, že to hřeje?

Vlna hřeje. To ví každé malé dítě. Ale jak je to možné?

 

Jak je možné, že když si přes hlavu přehodíme svetr z vlny, okamžitě nás začne polévat horko oproti svetru z kdovíjakých vláken? Odpověď je skryta přímo v našem těle, respektive v jeho přirozeném fungování.

 

Jsme teplomilní savci. A to je fakt.

 

Z těla každého živého tvora, hlavně savce, neustále sálá teplo. Je jen na něm, jestli si ho dokáže udržet a zůstat tak spokojený.

 

Když koukneme na většinu savců, na první pohled zjistíme, že jejich povrch je pokrytý srstí - přirozeným regulátorem teploty, díky kterému mohou zvířata komfortně existovat i v těch nejnepravděpodobnějších podmínkách. I lidské tělo je pokryto chloupky, některé méně, některé více. Oproti předchůdcům Homo Sapiens máme ale této přirozené srsti o poznání méně (až na výjimky :-). Je to způsobeno přirozeným vývojem, lepší kvalitou života, osvojením si práce s nástroji a v neposlední řadě samotným oblékáním.

 

Zvířata, která si evidentně nejsou schopna postavit vlastní příbytek jsou stále vybavena kvalitní srstí. Třeba medvědi, psi anebo ovce.

 

Jak to tedy ale všechno funguje? Jak je možné, že ovcím není v zimě zima? Všechno je to ve vláknu.

 

tloustka

Vlákno merino vlny a jeho tajemství

 

Jak všichni víme, vlněný svetr kouše. Tuhle zkušenost má asi každý. Není to ale proto, že by nás neměl rád a chtěl se nám pomstít za dlouhý pobyt ve skříni. Jde o strukturu jeho vlákna. Ta je na první pohled i na omak prsty hladká. Po položení vlákna pod výkonný mikroskop ale objevíme, že vlákno není hladké ani zdaleka. Obsahuje miliony malinkých záhybů a zoubků. Ty jsou, společně se špičatými konci vláken hlavními zdroji syndromu kousavého svetru, ale také tepla, které svetr dokáže udržet.

 

Tyto kapsičky totiž zachytávají teplo, které produkuje savec (člověk) a pomáhají tak udržet jeho tělo v teple. Čím jemnější vlákno, tím jemnější zoubky i zakončení – méně škrábání. Ale také mnohem více zoubků / kapsiček na vzduch na 1 kg vlny.

 

Proto je merino vlna ideální jako materiál pro výrobu oblečení, na které se kladou vysoké nároky na termoregulační vlastnosti.

 

Malá sonda do minulosti norského rybolovu

 

Jisté teplo vzniká také třením kousavého svetru o pokožku samotnou. Severští rybáři nosili a stále nosí svetry z nejhrubší vlny, jakou dokáží sehnat a nosí je na holém těle. Jsou to ale drsní chlapíci, kterým je celodenní škrábání zjevně u zadní části čerstvě ulovené tresky.

 

A jak jste na tom vy? Překonáváte sami sebe v hrubém svetru nebo si užíváte teplíčka v tenoučkém merinu?

Napište komentář

Dostávej čerstvé novinky!

Neboj se! Neposíláme žádný spam.

 

Jen opravdu užitečné informace o merino vlně,

horké novinky z e-shopu a zajímavé slevy!

-> Vlož svůj e-mail