Jak to, že merino vlna nesmrdí?
By Honza In Materiál, Pelmel, VýrobaVlněné tričko a to ze syntetiky vypadají na první pohled úplně stejně. Jejich vlastnosti jsou ale velmi rozdílné, hlavně co se prvních vrstev týče.
Všichni to známe. Syntetika začíná být cítit už po prvním použití. Po druhém je zralá na pračku a potřetí si ji oblíkne jen dobrodruh nebo člověk se zánětem dutin. Oproti tomu vlnu je možné užívat opakovaně, třeba 14 dní v kuse bez známek silného zápachu (samozřejmě pokud ji nepřechováváme v igelitové tašce). Jak je to ale možné?
Může za to lidský pot
Respektive mikroskopické bakterie, které se jím živí. Zní to sice trošku nechutně, ale je to holý fakt. Tyto malé potvůrky prostě lezou po povrchu všech žijících orgasmů a živí se tím, co jim přijde do cesty. Samozřejmě se také rychle množí.
Použitým materiálem, ze kterého je vyrobeno naše oblečení, můžeme těmto bakteriím nahrát na smeč nebo je v jejich počínání přibrzdit. A to doslova. V závislosti na struktuře jednotlivých vláken daného materiálu jsou bakterie aktivní více nebo méně.
Struktura vlákna je důležitá
Syntetické materiály jsou tvořeny uměle, natahováním plastových vláken na průměry několika mikrometrů pomocí nahřátí. Výsledkem jsou pak prakticky rovná vlákna, po kterých se bakteriím dobře pohybuje a mohou se dostat k většímu množství potu – vodě a minerálům. Vlna obecně má strukturu mnohem členitější. Miliony malinkých zoubků na každém vlákně dokáží bakteriím vyloženě znepříjemnit den. Ty se pak pohybují, živí a množí o poznání méně, než na syntetických materiálech.
Vlnu tak můžete prát méně často, než ostatní oblečení. Šetříte tím svůj čas, přírodní zdroje a v neposlední řadě i oblečení samotné. To pak vypadá déle jako nové, má potenciál celkově i déle vydržet a poskytovat tak své služby.
Ať už jde o výlet na hory, cyklistickou vyjížďku nebo večerní běh, určitě se zapotíte. Zapoťte se ve správném materiálu.